OdporúčameZaložiť web alebo e-shop
 

Dejiny starovekého Egypta

Piramídy a Sfinga
Piramídy...

Pyramídy v Egypte

Práve pyramídy sú jediným divom zo siedmich divov sveta, ktoré môžu vidieť ľudia ešte aj dnes v pomerne dobre zachovanej podobe.

Pyramidy v Gize

Ich vznik sa datuje v období od r. 2700 do 2500 pred naším letopočtom.

V Egypte v Gize sa nachádza niekoľko pyramíd. Najväčšou z nich je Chufevova pyramída. Je vysoká 137,3 metra, hoci pôvodne mala o desať metrov viac. Šírka jej základne meria 230,4 metra. Základňa merala v čase vzniku o dva metre viac. Pri jej stavbe sa použili kvádre s priemerným objemom jeden meter kubický. Odhaduje sa, že 10 tisíc robotníkov použilo na stavbu pyramídy približne 2,3 milióna kvádrov.

Pyramidy v Gize

Dôvod stavby pyramíd spočíval vo viere v posmrtný život. Egyptské náboženstvo hlásalo: aby mohol staroveký Egypťan po smrti žiť, muselo jeho telo muselo ostať neporušené a jeho duša musela dostať výbavu na druhý svet ako napríklad potraviny, nápoje, zbrane, nábytok, služobníctvo.

Pyramídy fascinujú ľudí. To dáva možnosť fantastom vytvárať rôzne asociáce. Jedným z najznámejších autorov, ktorí písali o pyramídach bol Däniken. Jeho Spomienky na budúcnosť sú už klasickým čítaním. Niektorí autori kombináciami mier a umiestnením pyramíd dokladujú matematickú a astronomickú znalosť Egypťanov. Ako príklad možno uviesť P. Smytha, ktorý tvrdil, že Egypťania poznali Ludolfovho číslo, presnú dĺžku roku, obvod našej planéty a jej vzdialenosť od slnka. Zlatý rez pomocou pyramíd uvádzal A. Jarolímek. Nakoniec spomeňme L. Součka, ktorý modely pyramíd používal na brúsenie žiletiek.

Napriek všetkým neovereným skutočnostiam sú pyramídy stavbou, ktorá sa výrazne odlišuje od ostatných stavieb starovekého sveta. Ich nadčasovosť je obdivuhodná.


Cheopsova (Chufuova)

Cheopsova
Cheopsova pyramida je největší pyramidou v Gíze i na světě. Na pohled se
sice zdá že, je větší Rachefova, ale nenechte se zmýlit, Rachefova pyramida má jen výše položené podloží. Cheopsova pyramida je vysoká 146 m a s touto výškou se stala na tři tisíce let, do roku 1889 (Dokončení Eiffelovy věž) držitelkou titulu: Nejvyšší stavba světa. Na stavbu bylo použito asi 2,5 mil. metrů krychlových kamene. Podle Herodóta na ní pracovalo milion lidí (toto číslo je nejspíše přehnané) po dobu 20 let. Dnes se vědci přikloňují k názoru (!je to vážně velmi hrubý odhad!), že tuto pyramidu stavělo 30 tisíc lidí po dobu 20 let.
Řadí se mezi Sedm divů světa. Vedle pyramidy jsou tři malé pyramidy pro Cheopsovy manželky. Za pyramidou je řada mastab (hroby vysoce postavených úředníků).
Chufu (Cheops)
Pyramidu nechal postavit jako místo svého posledního odpočinku král Cheops (Chufu) ze 4. dynastie - Stará říše.
Pyramida byla již dávno vykradena, snad už v dobách prvního přechodného období. Nicméně od vchodu do pyramidy vedou 2 chodby. První vede do podzemní komory. Druhá vede ke druhé komoře a pak velkou galerií do královské hrobky se sarkofágem. Obě chodby jsou spojeny úzkou chodbou.
V této velkolepé stavbě měl navěky spočinout král Cheops, žel se jeho tělo nikdy nenašlo. Pro tak nákladnou stavbu muselo kvést hospodařství, a to opravdu ve staré říši kvetlo. Faraon také musel mít ohromnou autoritu a moc ve své zemi.
Jak dopravovali velké bloky kamenů?
Na stěně v jedné hrobce je to znázorněno: Dělníci tahají sáně, na kterých je umístěn kámen. Dělníci také museli pod saněma zvlhčovat půdu, aby po ní saně lépe "klouzaly". Takto to nejspíše museli provádět i dělníci při stavbě Cheopsovy pyramidy. Kameny se těžily v lomu pod pyramidou, jak je z vykopávek patrno. Na stavbě nepracovali otroci, nýbrž placení dělníci a také převážně rolnici, kteří neměli při záplavách práci. Z větší části, alespoň pro ty rolníky to byla práce nedobrovolná, lidé to asi chápali jako takovou "daň", či že se budou podílet na stavbě posmrtného sídla "boha na zemi".
Ať už tak nebo jinak nemůžeme vědět jak tehdejší obyvatelé chápali stavbu pyramid, jisté je však to, že geniální koordinací jednotlivých dělníků, kameníků a architektů Egypťané vytvořily monumentální, ohromnou stavbu, místo posledního odpočinku svého panovníka - krále Obou zemí, faraona Chufewa.

Rachefova (Chefrenova)

Tuto pyramidu nechal postavit král Rachef (4. dynastie - stará říše). Leží v Gíze. K pyramidě nejspíše také patří velká sfinga se svým chrámem ("chrám sfingy"). Blízko sfingy ležel i Rachefův zádušní chrám. Pyramida je 143 m vysoká. Vchod do pyramidy objevil pan Belzoni, který se také podepsal na stěnu královské pohřební komory. Pyramida byla obložena žulou jak je vydět u vrcholku pyramidy.

Rachefova pyramida je prostřední pyramidou v Gíze, leží mezi Menkovreovou a Cheopsovou pyramidou.

Pyramidy

Rachefova pyramida (v pozadí je vidět Cheopsova pyramida)

Džosérova

Džosérova pyramida je nejstarší postavenou pyramidou. Byla postavena jako místo posledního odpočinku krále Džoséra (3.dynastie, stará říše) architektem Imhotepem.

Imhotep byl velice vzdělaný muž, nejen architekt, ale i lékař, matematik a astronom. Měl také vysoké královské postavení byl jedním z nejvy šších faraonových hodnostářů.

Tato pyramida je stupňovitá. V nejnižšim patře (stupni) pyramidy je královská hrobka a "labirint" chodeb s šachtami. Pyramida tam nebyla osamocená, okolo ní byl velký komplex (chrámy, nádvoří i menší hroby). Tato pyramida leží v Sakaře. Nejspíše (! hrubý odhad !) na ní pracovalo 10 000 lidí po dobu 20-ti let. Byla stavěna někdy kolem roku 2630 př. Kr.

Džosérova pyramida

 

Velká sfinga

Sfinga + Rachefova pyramida

Tato velká sfinga je nejmohutnější socha v Egyptě. Nachází se na západním břehu Nilu v Gíze. Konkrétně leží v Rachefově pyramidovém komplexu, tudíž se nejspíše jedná o sochu samotného krále Rachefa (4. dynastie). Sfinga byla vytesána z přírodního výstupku vedle Rachefova údolního chrámu.
Sfinga je 73 m dlouhá a v nejvyšším bodě je 20 m vysoká.

Sfinga má ulomený nos, což bylo nesprávě připisováno Napoleonovi, že při svém pobytu v Egyptě sestřelil sfinze nos. Tato chyba se stala nejspíše proto, že jeden cestovatel nakreslil, ještě dávno před příchodem Napoleonských vojsk do Egypta sfingu nepoškozenou a snad tam nebylo mnohem víc jejích požkozeních. Tento "malíř" si prostě sfingu stylizoval.

Sen Thutmose IV. (18.dynastie) byl zapsán na stélu, která stála mezi tlapama sfingy. Stéla popisuje Thutmose jako prince, který si vyjel na loveckou výpravu u Gízy. Když byl princ unavený, usnul pod sfingou. Zdál se mu sen ve kterém se mu zjevila sfinga, která mu slíbila egyptský trůn, pokud jí opraví a odstraní z ní navátý písek (tehdy jí sahal až ke krku). Thutmose byl totiž druhorozený syn, takže by měl trůn získat jeho starší bratr. Princ její přání splnil. Obložil jí kamenými deskami a mezi její tlapy umístil stélu. No, a opravdu se stal vládcem Egypta, jeho starší bratr nejspíše zemřel.

 Vytvorené službou WebLahko.sk  |  Nahlásiť protiprávny obsah!  |   Mapa stránok