Jde o solární (sluneční) kalendář, který s několika úpravami používáme dodnes (zvl. úprava za Gaia Iulia Caesara - "juliánský kalendář" a za papeže Řehoře XIII. - "gregoriánský kalendář").
Základ egyptského kalendáře vznikl snad již před spojením Horního a Dolního Egypta.
Egyptský kalendář dělil rok na 365 dní po 12 měsících (po 30-ti dnech) a 5-ti dnech svátků.
Egypťané měli 3 roční období: záplavy, zima (setba), léto (sklizeň).
Přestože později (snad již za Staré říše) kněží zjistili, že jim ubývá čtvrtina dne za 1 rok (neboť rok není dlouhý přesně 365 dní ale zhruba 365,25 dne) a tím pádem se občanský rok (správně začínající východem hvězdy Sirius) opožďuje oproti roku astronomickému, nehodlali s tím (z tradice) nic dělat. Byli si však tohoto nedostatku vědomi a zaznamenávali, kdy po 1460 letech se opět začátek občanského roku shodoval s východem Síria (začátkem roku astronomického).
