Dejiny starovekého Egypta

Kliatba faraonov...

Kniha mrtvých

Konec druhého přechodného období znamenal pokračující demokratizaci posmrtného života, v té době se objevila sbírka téměř 200 zaklínadel. Tato sbírka je dnes známa jako Kniha mrtvých, ale starověcí Egypťané ji znali pod názvem "Formule pro vycházení ze dne". Tyto pohřební texty začaly provázet v hrobkách více lidí než Texty pyramid (pouze výsada faraonů) nebo Texty rakví, protože byly dostupné komukoliv, kdo si mohl dovolit získat jejich opis. Texty byly vlastně edistovanou a doplněnou verzí Textu rakví, které se ukládaly do hrobů zámožných lidí až do Řecko-Římského období.

Ačkoliv celkem zahrnovaly 200 zaříkadel, obsahovala jich každá hrobka pouze tolik, kolik zemřelý nebo rodina chtěli (či si mohli dovolit) získat. Texty byly objeveny převážně napsané na papyrových svitcích, ačkoliv určitá zaříkadla byla zaznamenána také na rakvích, amuletech, na zdech hrobek, na soškách a na různých sochách.

Papyrové svitky bývaly často umístěny v rakvi vedle těla, nebo mohly být zabaleny v obinadlech mumie. Někdy se také vkládaly do dutých sošek Ptah-Sokar-Usira, sošky byly potom uloženy v hrobce společně s další pohřební výbavou. Tyto pohřební texty byly obvykle psány v hieroglyfech, ale zachovaly se také Knihy mrtvých v kurzívním, hieraktickém a démotickém písmu. Texty byly obvykle doprovázeny jasně barevnými ilustracemi nebo vinětami- od znázorněných amuletů vložených do obinadel mumie až po detailní scény posmrtného života.

Kniha dvou cest

Bylo schromážděno více než 1000 Textů rakví. Texty vycházejí z celku královských pohřebních textů známých jako Texty pyramid a obsahují úpravy a důležité dodatky. Hlavní složkou Textů rakví je podrobný průvodce posmrtným životem, známý jako Kniha dvou cest. Kniha byla namalovaná na dně dřevěných rakví. Majiteli rakve byl přislíben posmrtný život a možnost cestovat ve sluneční bárce boha slunce, stejně jako král. Ale byla zde podmínka: zesnulý musel být schopen rychle odříkávat správná zaříkadla a stručně vyjádřit teologii boha slunce Re. Na konci Knihy dvou cest nacházíme slavnostní slib:

To, co se týče každé osoby,

která zná tato zaříkadla,

bude jako Re na východě oblohy,

jako Usir uprostřed Duat.

Stejně jako v Textech pyramid byla mrtvá osoba ujištěna, že bude znovuzrozena do posmrtného života, tak jako vychází slunce nad východním obzorem, a bude sjednocena nejen se sluncem, ale i s Usirem, bohem mrtvých. Pro mrtvé mohla být slova zaříkadel napsaná na dně jejich rakve užitečným pomocníkem pro upamatování.