Cheopsova pyramida je největší pyramidou v Gíze i na světě. Na pohled se
sice zdá že, je větší Rachefova, ale nenechte se zmýlit, Rachefova pyramida má jen výše položené podloží. Cheopsova pyramida je vysoká 146 m a s touto výškou se stala na tři tisíce let, do roku 1889 (Dokončení Eiffelovy věž) držitelkou titulu: Nejvyšší stavba světa. Na stavbu bylo použito asi 2,5 mil. metrů krychlových kamene. Podle Herodóta na ní pracovalo milion lidí (toto číslo je nejspíše přehnané) po dobu 20 let. Dnes se vědci přikloňují k názoru (!je to vážně velmi hrubý odhad!), že tuto pyramidu stavělo 30 tisíc lidí po dobu 20 let.
sice zdá že, je větší Rachefova, ale nenechte se zmýlit, Rachefova pyramida má jen výše položené podloží. Cheopsova pyramida je vysoká 146 m a s touto výškou se stala na tři tisíce let, do roku 1889 (Dokončení Eiffelovy věž) držitelkou titulu: Nejvyšší stavba světa. Na stavbu bylo použito asi 2,5 mil. metrů krychlových kamene. Podle Herodóta na ní pracovalo milion lidí (toto číslo je nejspíše přehnané) po dobu 20 let. Dnes se vědci přikloňují k názoru (!je to vážně velmi hrubý odhad!), že tuto pyramidu stavělo 30 tisíc lidí po dobu 20 let.
Řadí se mezi Sedm divů světa. Vedle pyramidy jsou tři malé pyramidy pro Cheopsovy manželky. Za pyramidou je řada mastab (hroby vysoce postavených úředníků).
Pyramidu nechal postavit jako místo svého posledního odpočinku král Cheops (Chufu) ze 4. dynastie - Stará říše.
Pyramida byla již dávno vykradena, snad už v dobách prvního přechodného období. Nicméně od vchodu do pyramidy vedou 2 chodby. První vede do podzemní komory. Druhá vede ke druhé komoře a pak velkou galerií do královské hrobky se sarkofágem. Obě chodby jsou spojeny úzkou chodbou.
V této velkolepé stavbě měl navěky spočinout král Cheops, žel se jeho tělo nikdy nenašlo. Pro tak nákladnou stavbu muselo kvést hospodařství, a to opravdu ve staré říši kvetlo. Faraon také musel mít ohromnou autoritu a moc ve své zemi.
V této velkolepé stavbě měl navěky spočinout král Cheops, žel se jeho tělo nikdy nenašlo. Pro tak nákladnou stavbu muselo kvést hospodařství, a to opravdu ve staré říši kvetlo. Faraon také musel mít ohromnou autoritu a moc ve své zemi.
Jak dopravovali velké bloky kamenů?
Na stěně v jedné hrobce je to znázorněno: Dělníci tahají sáně, na kterých je umístěn kámen. Dělníci také museli pod saněma zvlhčovat půdu, aby po ní saně lépe "klouzaly". Takto to nejspíše museli provádět i dělníci při stavbě Cheopsovy pyramidy. Kameny se těžily v lomu pod pyramidou, jak je z vykopávek patrno. Na stavbě nepracovali otroci, nýbrž placení dělníci a také převážně rolnici, kteří neměli při záplavách práci. Z větší části, alespoň pro ty rolníky to byla práce nedobrovolná, lidé to asi chápali jako takovou "daň", či že se budou podílet na stavbě posmrtného sídla "boha na zemi".
Ať už tak nebo jinak nemůžeme vědět jak tehdejší obyvatelé chápali stavbu pyramid, jisté je však to, že geniální koordinací jednotlivých dělníků, kameníků a architektů Egypťané vytvořily monumentální, ohromnou stavbu, místo posledního odpočinku svého panovníka - krále Obou zemí, faraona Chufewa.
Na stěně v jedné hrobce je to znázorněno: Dělníci tahají sáně, na kterých je umístěn kámen. Dělníci také museli pod saněma zvlhčovat půdu, aby po ní saně lépe "klouzaly". Takto to nejspíše museli provádět i dělníci při stavbě Cheopsovy pyramidy. Kameny se těžily v lomu pod pyramidou, jak je z vykopávek patrno. Na stavbě nepracovali otroci, nýbrž placení dělníci a také převážně rolnici, kteří neměli při záplavách práci. Z větší části, alespoň pro ty rolníky to byla práce nedobrovolná, lidé to asi chápali jako takovou "daň", či že se budou podílet na stavbě posmrtného sídla "boha na zemi".
Ať už tak nebo jinak nemůžeme vědět jak tehdejší obyvatelé chápali stavbu pyramid, jisté je však to, že geniální koordinací jednotlivých dělníků, kameníků a architektů Egypťané vytvořily monumentální, ohromnou stavbu, místo posledního odpočinku svého panovníka - krále Obou zemí, faraona Chufewa.
