Dejiny starovekého Egypta

Po cestě vedoucí k nekropolím a dalším chrámům na západním břehu Nilu nelze bez povšimnutí minout dvě obří sochy, které vypadají, jako by se v těchto místech ocitly omylem. Jsou pozůstatkem monumentálního věčného chrámu postaveného pro faraona Amenhotepa III. architekte¨m Amenhotepem. Kameníci vytesali každou sochu z jediného pískovcového bloku. Pískovec se tehdy těžil v kamenolomu ležícím v Červených horách, vzdálených asi 700 km severně od Théb(Vasetu).

Ka Amenohotepa III. sedí na gigantickém kamenném trůně, na němž je alegoricky znázorněno rituální splynutí Obou zemí: dva bohové Nilu splétají lilii, symbol HOrního Egypta, a stonek papyru, znak Doního Egypta. Po stranách obou faraonových ka stojí Amenhotepova matka a dcera, které obnovují jeho životní energii. V roce 27 př. n. l. otřáslo Thébami a okolím silné zemětřesení, které oběma sochám zajistilo nečekanou proslulost. Severní socha byla otřesy vážně poškozena a vzniklé pukliny způsobily, že kámen začal pracovat. Tak došlo ke zvláštnímu jevu: zdálo se, že socha při východuslunce vydává zvuky vzdáleně připomínající zpěv.

Kolosy byly dlouho považovány za podobu Memnona, etiopského hrdiny, který zemřel při obléhání Troje a který prý vždy za ranního úsvitu vydával kvílivý nářek. Hrdinovo jméno skutečně znělo podobně jako egyptský výraz menu, "pomník", jímž byly sochy označovány.

Zázrak vyvolal pozornost v celém antickém světě. V roce 130 n. l. si několikrát přijel poslechnout zpívající sochy sám císař Hadrián, velký milovník historie. Další slavný Říman, Septimius Severus, se však dopustil osudné chyby - dal sochy opravit. Úmysl byl dobrý, ale výsledek politováníhodný: sochy od té doby už ani jednou nezazpívala.

Egypt je země, kde se ještě dnes může nemožné stát skutečností. Archeologové už nedoufali, že by na zdevastovaném místě mohli učinit důležitější objev. Nejnovější vykopávky však prokázaly, že naděje umírá jako poslední. Nejprve se podařilo znovu sestavit půdorys chrámu, který svými rozměry předčil samotné Ramesseum. Poté se objevilo několik nálezů, mezi nimi sfinga, překvapivě s krokodýlím ocasem, a poté za Memnonovými kolosy dvě další, pískem zaváté obrovské sochy. S největší pravděpodobností byly umístěny před druhým pylonem a měly rovněž faraonovu podobu. Lze jen doufat, že budou brzy ze svého písečného lože vysvobozeny a znovu vztyčeny, to znamená vzkříšeny k dalšímu životu. Ničivé zemětřesení přežila i nádherná stéla, znázorňující zasvěcení obrovského svatostánku Amenhotepa III. bohům.